RADETON FÓRUM 

Videonávody, novinky, zkušenosti uživatelů a vše kolem inženýrských sítí

Vše o tomto multikorelátoru - měření z praxe, filtrování, křížová korelace, špeky, plasty a hydrofony
By Dirhik
#24
Máte nějaké dotazy k tomuto tématu? Trápí Vás nějaké konkrétní situace, kdy si nevíte rady s měřením rychlosti?

Obecně lze měření rychlosti rozdělit na dva typy:

1. Měření rychlosti z korelace, kdy víme, že špička pochází ze zdroje šumu, který není mezi senzory (i když se může zobrazit ještě před senzorem - viz video níže, korelace 2-3).

2. Měření rychlosti pomocí nástroje "Měření rychlosti šíření"

[youtube]NJzpfpHFdk4[/youtube]

AD 1

Víme, že zvuk přichází ze strany, a časový údaj nad špičkou nám de facto udává dobu, za kterou překonal zvuk vzdálenost mezi senzory. U nového SW PROFI stačí mít kurzor na špičce a kliknout pravým tlačítkem kdekoliv v korelačním okně a zvolit "Korelace mimo měřený úsek" a máte hotovo! Pak se stačí jen podívat v okně napravo, kolik je naměřená rychlost.
enigma2.0.jpg
enigma2.0.jpg (11.78 KiB) Zobrazeno 9269 x
U standardního SW je potřeba rychlost vypočítat pomocí vzorce S = V * T, kdy rychlost V = S / T. Vydělím tedy délku v metrech časovým zpožděním. (50ms = 0,050s)

AD 2

viz video
By alesH
#172
Zajímaly by nás vaše zkušenosti s rychlostí šíření zvuku při použití hydrofonů. Jaká je obvyklá rychlost šíření a jaký vliv na ni má materiál potrubí?
By Rudi
#275
My s hydrofony bojujeme. Jako je to super citlivý, najdeme poruchy na stovky metrů i na plastech, ale rychlost šíření se strašně mění. Naše zkušenost je, že se musí vždy změřit na místě. Doporučuju použít vždy 3 alespoň hydrofony a korelovat do kříže. Naštěstí Enigma je tak citlivá, že zachytí i podtékající hydranty, takže z tohoto zvuku se dá skoro vždycky rychlost změřit. Jen je mi záhadou, proč Enigma vyhodnotí špičku poruchy vždy o dost silnější, než právě podtékající hydranty - ty přitom kolikrát tak hučí, že je to slyšet uchem i na několik metrů a hydrofon je přímo v tom strašným rámusu - přesto to Enigmu neruší a poruchu vyhodnotí.
By alesH
#282
Díky za odpověď. Máme podobné zkušenosti. Rychlost je různá, většinou se však pohybuje v rozmezí 300-500 m/s. Čím delší vzdálenost mezi senzory, tím je rychlost nižší. Je to tím, že na velké vzdálenosti se lépe přenáší nízké frekvence, ale právě menší rychlostí. Také se nám rychlost pohybovala kolem 1000m/s. To bylo na litině, nebo azbestu.
1. Problém s menší špičkou u podcházejícího hydrantu může být způsobena nastavením filtrů. Zkus si s nimi pohrát.
2. Ke správné korelaci je potřeba, aby šum slyšely oba senzory.Ta záháda se špičkou je možná také tím, že podtékající hydrant sice hodně hučí na jednom senzoru, ale díky velkým vzdálenostem ho už ostatní senzory slyší špatně. Proto nemůže korelovat a špička není tak výrazná. Zato porucha, která je mezi senzory, může být lépe slyšitelná pro oba a tím pádem lépe koreluje.
By Dirhik
#283
Přesně tak!! U podtékajícího hydrantu je obrovský nepoměr v šumech na jednotlivých snímačích, kdežto u poruchy se to vyrovnává (čím blíže středu, tím shodnější šumy). Dále platí, že různé frekvence mají různé rychlosti šíření, proto je dobré pro každé měření měřit rychlost šíření pro konkrétní nastavení filtru. Všimněte si, že i špičky reprezentující podtékající hydranty mění časové zpoždění v závislosti na nastavených filtrech.
nejnovější fór

tak nejnovější fór, kter&yacu[…]